Japonsko fascinuje spoustu z nás. Anime, samurajové, vynikající jídlo, zenové zahrady. Ale když přijde řeč na jazyk, spousta lidí se lekne. „To se nikdy nenaučím, ty znaky jsou šílené!“ Slýchám to často. A víte co? Není to tak horké.
Pojďme se podívat na tři nejčastější mýty, které vám brání začít.
1. Musím se hned naučit tisíce znaků Omyl. Japonština má tři písma. Začínáme s Hiraganou a Katakanou, které jsou fonetické (jeden znak = jedna slabika). To zvládnete za pár týdnů! Kanji (čínské znaky) přidáváme postupně a s radostí, ne biflováním.
2. Gramatika je nelogická Právě naopak! Japonská gramatika je pro Čechy v mnoha ohledech příjemná. Nemá rody (žádné ten, ta, to), nemá množné číslo a časování sloves je velmi pravidelné. Žádné výjimky jako v češtině.
3. Jsem na jazyky „tupý/á“ Japonština není o talentu, je o pravidelnosti a radosti z objevování. Mám studenty, kteří začali v důchodu, i studenty, kteří se učí kvůli manze. Důležité je nebýt na to sám.
Láká vás to zkusit? Nebuďte na japonštinu sami. V individuálních lekcích nastavíme tempo přesně podle vás.
